časosběr  obsah  rejstřík



Přirovnání demokracie
z rozhovoru Marka Stoniše s Cyrilem Höschlem, Reflex 3/2018 ze 18. 1. 2018, strana 16, REFLEX.CZ

Nedávno jsem měl možnost studovat vědecký problém o tom, jak souvisí kolonizace střeva bakteriemi s mozkem.

Ukazuje se, že ve střevech máme hodné a zlé bakterie, které spolu válčí, ale jsou v rovnováze. Střevo i mozek fungují, když převládají hodné bakterie - symbionty. Ve chvíli, kdy začnou převládat zlé - patobionty -, začínáme mít různé zdravotní potíže, včetně obezity, cukrovky druhého typu, dráždivého tračníku a dalších.

Otázka zní: Vezmu-li nějakou hodnou bakterii, jako je třeba Lactobacillus acidophilus, a budu jí osazovat ono střevo, jestli organismu mohu pomoci. A ukazuje se, že to z nějakých důvodů není účinné.

Fór spočívá v tom, že neexistuje jeden „good boy“ a jeden „bad boy“, ale že příznivý vývoj koreluje s diverzitou, mnohostí.

Člověk by musel do střeva dodat stovky a tisíce druhů bakterií, aby jeho stav viditelně zlepšil. Zatímco, když do něj dodá jeden sebehodnější, tak to nestačí. Aby měly příznivý vliv, musí se mezi sebou hašteřit.

To je metafora demokracie jako diverzity, to je přepych, který si společnost může dovolit, když ekonomicky funguje tak, že lidé nejsou zásadně nespokojeni.
 

Omlouvám se za porušení khopyrajtu, nemohl jsem jinak. Robert Suchánek

P. S. Celý rozhovor, více k souvislosti mezi mozkem a střevem.