časosběr  obsah  rejstřík



Co bychom teď měli udělat
z rozhovoru Kateřiny Kadlecové s Patrikem Ouředníkem, Reflex 1/2018 ze 4. 1. 2018, strana 26, REFLEX.CZ

Co bychom teď měli udělat, abychom za čtvrt století našli Evropu svobodnou a neomezovanou?

Za prvé zrušit autocenzuru, kterou na sebe západní svět dobrovolně uvalil ve jménu multikulturalismu a politické korektnosti. Obnovit možnost kritizovat islám a islámskou civilizaci podle stejných kritérií, jaká uplatňujeme v kritice křesťanství nebo západní civilizace.

Za druhé se vrátit k tradičnímu modelu integrace, respektive asimilace. Po dlouhá desetiletí to byl nejúspěšnější způsob, jak včlenit přistěhovalce do národního korpusu. V tomhle modelu je přistěhovalci přisouzena aktivní a do jisté míry nevděčná role: žádá se po něm nejenom, aby vzal na zřetel hodnoty společnosti, v níž je mu napříště žít, ale také, aby v sobě potlačil kulturní dědictví, které je s nimi v očividném, jasném rozporu. Jinými slovy: u nás neexistuje polygamie, u nás jsou ženy rovnoprávné mužům, u nás je víra soukromá záležitost, u nás neexistují náboženské soudy, u nás se nemodlíme kolektivně na ulicích, u nás se vyhýbáme všemu, co by mohlo vést ke zpochybnění či narušení pokojného soužití věřících jednoho vyznání s věřícími vyznání jiného, věřících s nevěřícími. Žádat po muslimech, aby se naučili rozlišovat mezi institucí zvanou stát, tradicí zvanou národ a abstrakcí zvanou náboženství. Stejně nekompromisně, jako jsme svého času žádali po křesťanech a židech, aby se naučili rozlišovat mezi církví a státem.
 

Omlouvám se za porušení khopyrajtu, nemohl jsem jinak. Robert Suchánek